top of page

Historie

První písemně doložená zmínka o Doubravčici pochází z darovací listiny Jana Lucemburského, vydané 25. srpna roku 1331 v Tuhošti (Domažlicích). Král v ní potvrdil nárok na držení vsi leníkovi Hrozkovi z Hoholic (dnešních Úholiček u Roztok u Prahy) za služby vykonané pro královnu Elišku Přemyslovnu, od které již dříve Hrozek ves získal (k tomu muselo dojít v rozmezí let 1310-30, ves tedy musela evistovat ještě před první písemnou zmínkou). Doubravčice později patřily masojedským leníkům, kteří vesnici 16. června 1360 prodali Dětřichovi z Portic jako nadační vesnici nově zakládaného kláštera v Klášterní Skalici, který na pozemcích obce vystavěl hrad Šember (Schönberg). V držení skalických cisterciáků zůstala ves až do husitských válek, kdy byl klášter zcela zničen. V roce 1564 se majiteli obce stali Hohenwarterové z Gerlachsteinu, v roce 1579 jsou jako majitelé obci uváděni Smiřičtí, vlastníci černokosteleckého panství. Po bitvě na Bílé hoře (1621) je Smiřickým majetek zkonfiskován a získal ho Albrecht z Valdštejna. Po velmi krátké době však panství kupuje v roce 1623 Karel z Lichtenštejna a další osudy obce jsou již spojeny s černokosteleckým panstvím až do zrušení patrimoniální správy po roce 1848.

V letech 1850-55 byla Dobravčice začleněna do okresu Černý Kostelec (Kostelec nad Černými lesy), po jeho zrušení v letech 1855 - 1960 do okresu Český Brod a po reorganizaci státní správy v roce 1960 do okresu Kolín.

Původ názvu

Název obce je rodu ženského, tedy "ta" Doubravčice (chybně se používá pomnožný tvar "ty" Doubravčice), a odvozuje od polohy v dubovém lese (doubravě) nebo na jeho okraji. V průběhu staletí se název obce příliš neměnil, v zásadě pouze prošel diftongizací samohlásky „ú“ v „ou“. V písemných dokumentech je obec uvedena jako Dubraucicz (1331), Dobrowicze (1454), Daubrawicze (1658), Dauwrawcžyce (1667), Dobrawcžitz (1720), Dobrawitz (1764), Doubrawčitz (1851) a od roku 1921 Doubravčice. Název Doubravčice je v rámci České republiky jedinečný, nenazývá se tak žádná jiná obec u nás.

Výročí 680 let obce

V roce 2011 jsme si připomenuli 680 let od první dochované písemné zmínky o naší obci. Jedná se o darovací listinu s pečetí krále Jana Lucemburského, datovanou v srpnu 1331.
Oslavy tohoto výročí úspěšně proběhly 3.- 4. září 2011. 

 
Slavní rodáci

Marie Terezie, vévodkyně Savojská

Celým jménem Marie Terezie Anna Felicitas, vévodkyně Savojská a Piemontská, markraběnka Saluzská, hraběnka Svisonská, rozená kněžna z Lichtensteina

(* 1696 - † 1772).

Majitelka černokosteleckého panství, pravnučka knížete Karla z Liechtensteina. Vdala se v zámeckém kostele sv. Vojtěcha za Evžena, vévodu Savojského.Po mužově smrti a po úmrtí jediného syna se věnovala charitě a stavební činnosti. Založila fond pro chudé, v roce 1736 propustila město z poddanství.Roku 1766 založila Donátský fond. Z fondu byli podporování poddaní postižení krupobitím, ohněm, pádem dobytka a jiným neštěstím. Nechala postavit několik soch sv. Donáta, nařídila stavbu 33 zvoniček ve svých obcích, dodala k nim zvony.
Sídlila ve Vídni a na zámku v Kostelci nad Černými lesy. Panovala 60 let, pochovaná je ve Vídni.

Antonín Slavíček

český malíř

(* 16. 5.1870 Praha – † 1. 2. 1910 Praha)
Slavíček je vrcholným představitelem českého umění kolem roku 1900. Slavíček vyšel z odkazu náladového realismu, ale již roku 1898 začíná tvořit obrazy barevnou skvrnou, chvatnou i rozechvělou, která vyvolává dojem pohybu a víření. Byl mistrem v zachycení světla a stínu. V pozdějších letech se setkává s francouzským impresionismem, ten jej však neovlivnil. Po mrtvici se pokouší znovu malovat, ale zklamán výsledky, zvolil raději r. 1910 dobrovolnou smrt střelnou zbraní. Pobýval občas ve Štolmíři u Českého Brodu (manželka Bohumila byla z místního statku), zavítal i do lesů v okolí Doubravčic, kde maloval lesní zákoutí.

Alois Staněk - Doubravský

český operní tenor

(* 19. 6. 1867 Doubravčice – † 4. 9. 1924 Středokluky)

Vlastním jménem Alois Staněk, operní pěvec, rodák z Doubravčic, stal se ředitelem brněnského Národního divadla.

Marie Majerová

novinářka, spisovatelka

(* 1.2. 1882 Úvaly  – † 16.1.1967 Praha)
Narodila se v nedalekých Úvalech, rodina se později přestěhovala do Kladna. Tam vychodila školu, pak pracovala jako služebná v Budapešti, po návratu jako písařka v Praze. Snažila se o sebevzdělání, účastnila se kulturní a politického života tehdejší dělnické mládeže, zakotvila v kruhu kolem S.K. Neumanna. Pobývala ve Vídni, kde byl její muž redaktorem Dělnických listů, pak odjela studovat do Paříže. I nadále se věnovala politické práci a žurnalistice. Roku 1921 vstoupila do KSČ, roku 1929 stranu dočasně opustila. Překládala z francouzštiny, němčiny. K publikační činnosti se vrátila až po 2. sv. válce, ale její díla už byla silně poznamenaná změnou doby. Byla redaktorkou Rudého práva, vstoupila zpět do KSČ.
Z díla: Panenství (1907), Přehrada (1932), Siréna (1936), Havířská balada (1938), Robinsonka (1940), psala i cestopisy Africké vteřiny (1933), Zpívající Čína (1954).
Vzhledem ke svému místu narození se stala patronkou okresu a přijížděla i do Doubravčic, kde jejím jménem byl roku 1949 pojmenován právě dostavěný Kulturní dům. Zajímala se také o doubravčickou školu, zachoval se její dopis zaslaný r. 1950 žákům školy (pozn. neověřena pravost).

František Salamánek

akademický malíř, krajinář

(* 9. 2. 1908 Doubravčice – † nezjištěno)

malíř, absolvent Uměleckoprůmyslové školy v Praze a žák Aloise. Kalvody, který žil a maloval v průběhu života na mnoha místech po celé republice, ale i Podkarpatské Rusi. 

Slavní, i když nerodáci

Bohumil Veselý

český fotbalista

(* 18. 6. 1945 Praha)

bývalý český fotbalista, československý reprezentant a účastník mistrovství světa 1970 v Mexiku žije v Doubravčicích již několik let. I dnes se věnuje fotbalu a na hřišti TJ Sokol Doubravčice trénuje mužstvo "A" nebo příležitostně hraje se Starou gardou. 

Historické fotografie
Mapy
marie.jpg

busta MM v prostorách obecního úřadu

bottom of page