top of page
Hradiště u Doubravčic

Turistická stezka žlutá a zelená; směr Šember (hradiště). 

  • Území dnešní obce Doubravčice bylo v minulosti hraničním územím dvou slovanských kmenů: Zličanů (žijících na Českobrodsku a Kouřimsku) a Čechů (obývající oblast na západě). V tehdejších dobách byla Šembera podstatně větší  a důležitější řekou než je tomu dnes a  někteří vědci se domnívají, že právě ona byla hraniční řekou mezi dvěma slovanskými kmeny. Kmen Čechů si dlouhodobým válčením i vyjednáváním postupně podmanil okolní kmeny, včetně Zličanů. Doubravčické hradiště (spolu s tismickým, klučovským a přistoupimským) bylo pravděpodobně zničeno právě v bojích s kmenem Čechů. Jeho zánik se spojuje s polovinou 9.století.

  • Hradiště je považováno za jedno z nejstarších slovanských opevněných sídlišť v Čechách. Toto místo bylo osídleno již v době bronzové (1300 př.n.l.), první opevněné hradiště se datuje do doby železné/halštatské (500 př.n.l.).

  • Necelý 1 km od obce se v lesích nad řekou Šemberou nachází až 60 m vysoký ostroh, chráněný prudkými svahy, pouze od jihu přístupný. Na této straně byl chráněn systémem valů a příkopů. Zachovalého obranného systému využili mnohem později také Slované (6 stol.n.l.) a na zbytcích původního osídlení vybudovali dřevěnou obrannou (více)patrovou věž a rozšířili postupně areál až na 4,5 ha. Lze soudit, že hradiště, díky své strategické poloze, sloužilo především účelům vojenským a strážným; chránilo obchodní cestu a je spojováno i s vyhledáváním nerostných surovin v okolí (ve středověku je doloženo rýžování zlata na říčce Šembeře).

  • Archeologický průzkum odhalil rozsah celého opevněného systému hradiště asi na 13 ha, nejdůležitější, vnitřní část areálu má přes 1 ha.
    Fortifikace byla tvořena soustavou čtyř valů (z období středověku až po dobu železnou), z nichž ten vnější je podobný velké terénní vlně; dosahuje šířky až 18 m, výšky 4 m a přetíná ostrožnu v délce téměř 150 m. Příkop před ním je dnes pravděpodobě mělčí než v minulosti, přesto má hloubku až 3 m a šířku 12 m. Archeologický výzkum zde byl proveden v letech 1961-77, prof. Jaroslavem Kudrnáčem (vedl i průzkumy na okolních hradištích např. Klučov). Nálezy jsou v Podlipanském muzeu Č. Brod, Regionálním muzeu Kolín a Archeologickém ústavu v Praze. Archeologové zanechali na území hradiště několik jednoduchých dřevených přístřešků, které se časem zbortily a teprve při brigádě místních obyvatel byly v roce 2008 odstraněny.

  • Hradiště u Doubravčic má číslo 902 v seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

  • Roku 1357 byl na místě hradiště vybudován hrad Šember (viz. Hrad Šember)

 

Poznámka
Ostrožna je terénní útvar jazykovitě protáhlého tvaru, který je z obou stran ohraničený příkrými svahy. Takový terénní útvar obvykle vybíhá z hřebene nebo planiny a ukončuje jej opyš. Ostrožny používaly často právě k výstavbě hradišť a hradů.
Opyš je geomorfologický útvar, který má obvykle charakter úzkého hřbetu. Je to zadní, klesající a zužující se část ostrožny. (encyklopedie Wikipedie)

bottom of page