Výročí 680 let obce

V roce 2011 jsme si připomenuli 680 let od první dochované písemné zmínky o naší obci. Jedná se o darovací listinu s pečetí krále Jana Lucemburského, datovanou v srpnu 1331.
Oslavy tohoto výročí úspěšně proběhly 3.- 4. září 2011. 

Doubravčice - Pohled do historie obce a okolí do roku 1950 (od 15 stol.n.l. do 50. let 20. stol.).

Autor: dipl. tech. Miroslav Pačes

Tato kniha mapuje část historie obce Doubravčice. Vlastním nákladem vydal autor.

Knihu je možné zakoupit přímo v Doubravčicích, nejlépe na základě dohody s autorem,

tel. 722 714 111 (ne sms) nebo Linda Pačesová tel.  724 689 786

Doubravčice nad říčkou Šemberou

Autor: Jan Psota a kolektiv

Vydání: 9/2019

Komplexní, na fakta i obrazový materiál bohaté dílo, které nepřináší jen shrnutí historie obce, ale na více než 450 plnobarevných stranách čtenářům nabízí známé i neznámé příběhy o místních stavbách, přírodních krásách nebo lidských osudech, které neznají ani starousedlíci, či které dávno zapadly v zapomnění. Přehledné členění do ucelených částí oddělených barevně pomůže ještě poutavěji nalézat skvosty v podobě cenných informací či dobových fotografií, archiválií a nálezů z kronik a soukromých sbírek. To vše od počátečních zmínek o obci až po přibližně 20. léta 20. století s aktuálnějším doplněním informací o veřejném životě v obci. 

Knihu je možné zakoupit na obecním úřadě. 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Slavní rodáci

 

Marie Terezie, vévodkyně Savojská

Celým jménem Marie Terezie Anna Felicitas, vévodkyně Savojská a Piemontská, markraběnka Saluzská, hraběnka Svisonská, rozená kněžna z Lichtensteina

(* 1696 - † 1772).

Majitelka černokosteleckého panství, pravnučka knížete Karla z Liechtensteina. Vdala se v zámeckém kostele sv. Vojtěcha za Evžena, vévodu Savojského.Po mužově smrti a po úmrtí jediného syna se věnovala charitě a stavební činnosti. Založila fond pro chudé, v roce 1736 propustila město z poddanství.Roku 1766 založila Donátský fond. Z fondu byli podporování poddaní postižení krupobitím, ohněm, pádem dobytka a jiným neštěstím. Nechala postavit několik soch sv. Donáta, nařídila stavbu 33 zvoniček ve svých obcích, dodala k nim zvony.
Sídlila ve Vídni a na zámku v Kostelci nad Černými lesy. Panovala 60 let, pochovaná je ve Vídni.

 

Antonín Slavíček

český malíř

(* 16. 5.1870 Praha – † 1. 2. 1910 Praha)
Slavíček je vrcholným představitelem českého umění kolem roku 1900. Slavíček vyšel z odkazu náladového realismu, ale již roku 1898 začíná tvořit obrazy barevnou skvrnou, chvatnou i rozechvělou, která vyvolává dojem pohybu a víření. Byl mistrem v zachycení světla a stínu. V pozdějších letech se setkává s francouzským impresionismem, ten jej však neovlivnil. Po mrtvici se pokouší znovu malovat, ale zklamán výsledky, zvolil raději r. 1910 dobrovolnou smrt střelnou zbraní. Pobýval občas ve Štolmíři u Českého Brodu (manželka Bohumila byla z místního statku), zavítal i do lesů v okolí Doubravčic, kde maloval lesní zákoutí.

 

Alois Doubravský

český operní tenor

(* 19. 6. 1867 Doubravčice – † 4. 9. 1924 Středokluky)

Vlastním jménem Alois Staněk, operní pěvec, rodák z Doubravčic, stal se ředitelem brněnského Národního divadla.

 

Marie Majerová

novinářka, spisovatelka

(* 1.2. 1882 Úvaly  – † 16.1.1967 Praha)
Narodila se v nedalekých Úvalech, rodina se později přestěhovala do Kladna. Tam vychodila školu, pak pracovala jako služebná v Budapešti, po návratu jako písařka v Praze. Snažila se o sebevzdělání, účastnila se kulturní a politického života tehdejší dělnické mládeže, zakotvila v kruhu kolem S.K. Neumanna. Pobývala ve Vídni, kde byl její muž redaktorem Dělnických listů, pak odjela studovat do Paříže. I nadále se věnovala politické práci a žurnalistice. Roku 1921 vstoupila do KSČ, roku 1929 stranu dočasně opustila. Překládala z francouzštiny, němčiny. K publikační činnosti se vrátila až po 2. sv. válce, ale její díla už byla silně poznamenaná změnou doby. Byla redaktorkou Rudého práva, vstoupila zpět do KSČ.
Z díla: Panenství (1907), Přehrada (1932), Siréna (1936), Havířská balada (1938), Robinsonka (1940), psala i cestopisy Africké vteřiny (1933), Zpívající Čína (1954).
Vzhledem ke svému místu narození se stala patronkou okresu a přijížděla i do Doubravčic, kde jejím jménem byl roku 1949 pojmenován právě dostavěný Kulturní dům. Zajímala se také o doubravčickou školu, zachoval se její dopis zaslaný r. 1950 žákům školy (pozn. neověřena pravost).

Historické fotografie
Mapy